Plocha odpovídající Africe a Evropě dohromady, takové množství zemského povrchu bylo lidmi od roku 1960 transformováno. Průzkum publikovaný v Nature Communications ukázal, že územní změnou prošlo celkem 43 milionů kilometrů čtverečních, což překonalo původní vědecké odhady čtyřnásobně.

Celková plocha naší planety činí 510 milionů kilometrů čtverečních, 70 procent z toho ovšem tvoří voda. Ze zbývající plochy je 15 kilometrů čtverečních trvale pokryto ledem, což ponechává 134 milionů kilometrů čtverečních půdy. Studie ukázala, že alespoň 17 procent z nich změnilo od roku 1960 alespoň jedenkrát svůj účel využití, v mnoha případech ale došlo v těchto oblastech k podobným zákrokům opakovaně. Po sečtení všech těchto územních změn vyčíslili vědci transformované území na 32 procent zemského povrchu.

Tyto lidské zásahy významně ovlivňují zemské klima. „Vzhledem k tomu, že využívání půdy hraje ústřední roli ve zmírňování změny klimatu, biologické rozmanitosti a výrobě potravin, je pochopení jeho celkové dynamiky pro strategie udržitelného využívání půdy zásadní,“ říká Karina Winkler, hlavní autorka studie působící na nizozemské Wageningen University & Research.

Zatímco lesní pokrývka Země ustoupila ve zkoumaném období téměř o milion kilometrů čtverečních, plocha skýtající pastviny a ornou půdu zhruba o stejnou hodnotu narostla. Tak zní údaje studie v globálním měřítku, lokálně se tyto změny ale liší. V rámci Evropy, Ruska, východní Asie a Severní Ameriky se významně rozrostly zalesněné oblasti a ubylo orné půdy, jižní rozvojové země ale naopak zaznamenaly alarmující úbytek lesů, zatímco orné půdy se zde rozšířily, podle vědců zejména kvůli uspokojení chutí bohatých zemí.

Rozsáhlé a rychlé změny ve využívání půdy začaly podle průzkumu na přelomu 60. a 70. let kvůli zelené revoluci, významný vliv poté přinesla i expanze globalizovaných trhů. Toto tempo tak přetrvalo až do roku 2005, za jeho zpomalením stál především pokles poptávky po komoditách v období velké recese v roce 2008. Vysoké ceny ropy, které v tomto roce vyvrcholily, byly impulzem pro přeměnu lesů na bioenergetické plodiny.

Za chybnými předpoklady byla podle autorů studie celá řada důvodů, jedním z nich i modernější a podrobnější způsob provedení současného výzkumu. Dřívější studie rozlišovaly pouze několik málo druhů pozemků a pracovaly s hrubým rozlišením satelitních map, nový výzkum ale vychází z dat Food and Agriculture Organization (FAO), která sestavuje dlouhodobé statistiky využívání půdy. Výzkum tak tentokrát rozlišoval lesy, orné půdy, pastviny, městské oblasti a regiony s řídkou či žádnou vegetací, jako jsou pouště.

Ať už se jedná o odlesňování v brazilské Amazonii, aby zde mohla být pěstována cukrová třtina a sója či vytvořeny pastviny, nebo o rozrůstání produkce palmového oleje v jihovýchodní Asii či kakaa v Nigérii a Kamerunu, území byla a stále jsou neustále transformována. Autoři studie upozornili na význam důkladného promýšlení takových zásahů, které mohou mít příznivé, ale také velmi negativní účinky na naplňování cílů Pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015, kterou se země usnesly ke krokům k zastavení globálního oteplování.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41467-021-22702-2

Zdroj: Physorg

Úvodní fotografie: Greg & Lois Nunes, Unsplash