V rámci ČR jsme unikátní
Jak ses dostal k práci v Pevnosti poznání?
Mě od malička bavila práce s dětmi, dělal jsem vedoucího na táborech. Poprvé jsem si bývalého dělostřeleckého skladu tzv. Korunní pevnůstky, kde je dnes Pevnost poznání, všimnul při procházce s dětmi právě na jednom příměstském táboře, chtěly nakouknout dovnitř. V té době to byla ruina. Podruhé, jsem se sem dostal jako brigádník na střední škole, když bylo potřeba vyklidit areál, ve kterém už započala rekonstrukce. A potřetí jsem se s Pevností poznání setkal, když jsem studoval bakalářské studium, to už jsme dostali možnost participovat na programu jako animátoři. Pak jsem se shodou náhod velice rychle stal koordinátorem fyzikální expozice. A po dodělání magisterského studia jsem nastoupil jako programový ředitel.
Jak moc je Pevnost poznání unikátní v tom, že se jedná o univerzitní popularizační centrum?
V Česku je to naprosto unikátní. Nápad vyšel původně z iniciativy předchozího děkana Přírodovědecké fakulty, který se zasadil o odkoupení dělostřeleckého skladu a jeho přestavění na univerzitní science centrum. Celý koncept Pevnosti poznání potom vznikal na katedrách fakulty s tamními akademickými pracovníky.
A o jakém roce se bavíme?
V roce 2015 se otevřela Pevnost poznání, projekt započal 5 let předtím. Jsme zároveň nejmladší science centrum v republice.
Pevnost poznání je tedy navázaná primárně na Přírodovědeckou fakultu, jakých předmětů se vaše expozice týkají?
Máme čtyři expozice a planetárium. Expozice jsou vždy multioborové a pokrývají jednak přírodovědné předměty, tedy matematiku, fyziku, chemii, biologii a geografii, ale navíc máme ještě výtvarku a celkem unikátní historickou expozici, což vychází z toho, že pevnost je historický objekt. Samotná historická expozice se vyvíjela delší dobu, dlouho jsme hledali, jak má vlastně popularizace historie vypadat. Momentálně přecházíme ke konceptu historie jako věda a ukazujeme vědecké přístupy zkoumání historie. Na téhle jediné expozici spolupracují také filozofická a pedagogická fakulta.
Návštěvníkům nabízíme živé muzeum
Co znamená živé muzeum, což je označení, které pro Pevnost poznání používáte?
To zahrnuje spoustu věcí. Zaprvé, přímo v expozicích máme tzv. edutainery, kteří návštěvníka provází. Plní větší roli než kustodi v muzeu, jsou schopni návštěvníkům exponáty vysvětlit. Taky proto jsou popisky u exponátu často jen formou otázek a mají návštěvníka navést k zamyšlení. Pokud si s řešením nevědí rady, mohou se obrátit právě na zaměstnance v expozicích, což jsou většinou studenti daných oborů, kteří tomu rozumí.
Co je, vedle expozic, dalším obsahem živého muzea?
Především vzdělávací programy a další edukační aktivity. Vzdělávací programy byly první typ živého programu, který jsme začali nabízet školám. Postupem času se ukázalo, že živý program je veřejností nejvíce poptávaný, takže se k tomu začaly nabalovat další a další aktivity, jako jsou víkendové tematické akce. Cílem je, aby lidé, kteří u nás už byli, byli motivovaní k další návštěvě.
Jaká témata mají vaše vzdělávací programy a pro koho jsou určeny?
Vzdělávací programy nabízíme od MŠ po SŠ ve všech námi pokrývaných předmětech a snažíme se s nimi kopírovat rámcové vzdělávací programy. Což vyplynulo komunikací s učiteli, kdy je pro ně snazší vyčlenit čas z výuky, pokud ten program nějak odpovídá vzdělávacímu kurikulu. Zároveň se snažíme věnovat hlavně průřezovým tématům, to nám přijde jako hlavní přidaná hodnota. Místo úzce profilovaného programu u nás žáci a studenti zažijí něco, co propojuje více předmětů, což je zároveň věc, která se dělá špatně ve škole. Pokud nabízíme úzce profilovaný program, tak proto, že třeba využíváme techniku, kterou ve škole nemají. Takže naplňujeme vzdělávací politiku státu za použití nejnovějších technologií a přístupů.
A jaký je dosah vašich vzdělávacích programů?
Obrovský, když se podíváš na rozložení science center po republice, tak je to Plzeň, Liberec, Brno, Olomouc, Ostrava. Na Moravě jsme sice poměrně koncentrovaní, ale Ostrava si drží ostravské školy, protože tam je to podporované z rozpočtu města a školy mají programy zdarma. Brno má část Vysočiny a Jihomoravský kraj a na nás zůstává ta původní Střední Morava a Východní Čechy. Nejvíce škol samozřejmě jezdí z okolních okresů, ale jakmile přijde čas školních výletů, tak jezdí i z větší dálky. A my se snažíme podle toho nabízet program na míru. Pokud přijdou z Olomouce na tři vyučovací hodiny, tak žáci absolvují pouze vzdělávací program. Když mají na návštěvu celý den, tak to potom vypadá tak, že vedle vzdělávacího programu mají ještě prohlídku všech expozic, a navíc třeba planetárium.
Jaká je motivace škol sem jezdit?
Jednak je to podporováno z projektu MŠMT, kde jsou peníze přímo na mimoškolní vzdělávání. Často se totiž mluví o tom, jak financovat science centra ze strany státu a jestli vůbec. Science centra většinou vznikla z evropských peněz a ani MŠMT, ani Ministerstvo průmyslu, ale ani Ministerstvo pro vědu a výzkum ty prostředky nemají, jak nás podpořit přímo. Nicméně hodnotím kladně, že si škola může vybrat, zda z peněz na mimoškolní vzdělávání pojede na výlet do muzea, galerie nebo do science centra. Vytváří se tak zdravé konkurenční prostředí vedoucí ke zkvalitňování programu.
Co jsou další aktivity Pevnosti poznání?
Pro děti nabízíme také odpolední kroužky. Ve vědeckých dílnách probíhají víkendové workshopy. Nárazově pořádáme různé víkendové akce, které jsou v rámci běžného vstupného. V nedávné době to byl například Veletrh zdraví, kolem svátku sv. Valentýna jsme měli program Láska je věda, zapojujeme se do Noci vědců…
A v průběhu léta organizujete i dětské tábory?
Ano. V současné době už máme vypsané turnusy vědeckých příměstských táborů pro malé a velké děti na každý týden prázdnin. Zažijí tam postupně všechny předměty, které v Pevnosti pokrýváme. Z těchto táborů se potom rekrutují děti na kroužky přes rok. Funguje to většinou tak, že na ten předmět, který je nejvíce zaujme na táboře se potom hlásí na kroužek. Pro nejstarší talentované děti na druhém stupni máme Science Camp. Děti jsou během něj hodně v laboratořích a dělají pokusy. Chodí také na různé exkurze.
Na stránkách jsem se dočetla, že děláte i dětskou univerzitu…
To je ojedinělý projekt, který vznikl na Přírodovědecké fakultě jako protipól univerzity třetího věku. Postupně se připojila celá univerzita. My vždycky napíšeme zástupcům fakult a ti, pokud se chtějí daný semestr připojit, vypisují program pro děti. Děti mají po dobu 12 týdnů jednou týdně hodinu a půl program buďto přímo tady nebo například Cyrilometodějská teologická fakulta má program v olomouckých kostelech, a tak různě. Výuku tedy zajišťují fakulty a zázemí a organizaci studia zajišťujeme my. Probíhá to s celou ceremonií, takže první týden je imatrikulace, poslední promoce.
Jaká je vaše hlavní cílová skupina?
Říkáme 4-smrt. Ale nejméně zastoupená skupina jsou mladí dospělí.
Takže zatím ne rodiče, ale už ne děti…
Přesně, nicméně na tuhle skupinu se snažíme v poslední době více zaměřit, protože jsme si všimli, že naši návštěvníci jsou hodně rodiny s dětma, děti samotné na různých programech a senioři. Já zároveň rozumím, že to veřejnost zatím nemá tak zažité, že nejsme nějaké sci-fi centrum, kde zabaví děti, ale že mohou zabavit i sebe. Ale i když jsme se snažili naše akce propagovat v tomto směru na sociálních sítích, nemělo to takový účinek, jako když sem přijel natáčet Janek Rubeš svůj pořad Kluci z Prahy a dělali propagační video o univerzitě, ale taky o Pevnosti. Potom jsme na pokladně zaznamenali nárust právě mladých dospělých ve věku 25-40 let. Ale obecně mě nenapadá skupina, na kterou bychom necílili, jen ten dosah se liší.
Popularizace stále není pro vědce priorita
Potkaly vás za dobu fungování Pevnosti poznání nějaké slepé uličky, je něco, co se vám vyloženě nepovedlo?
Pokud bychom se na úspěšnost Pevnosti dívali pouze z pohledu čísel, a tím pádem počtu návštěvníků, tak to je dáno nejvíce počasím. Pokud nás zajímá, jak to u nás návštěvníky baví, tak musím přiznat, že máme opravdu velký úspěch, co se týče zacílení aktivit a jejich realizace. My máme hodně strukturovaný schvalovací proces a celkově proces vzniku jednotlivých aktivit, takže se nikdy nestane, že by na něčem pracoval jeden člověk. Myslím, že náš tým lidí je už za tu dobu schopen předcházet slepým uličkám.
Jak jsou v současnosti science centra vnímaná veřejností, ať už odbornou nebo laickou?
To, proč jsem říkal, že nejsme sci-fi centrum, vychází z historky, kdy se na jedné konferenci v Praze o nás zástupce muzeí takto vyjádřil. Tak takhle to dneska už opravdu není, nejedná se o lunapark. Myslím, že si postupně veřejnost začíná uvědomovat náš edukační rozměr.
Máš pocit, že Pevnost poznání přispěla ke zlepšení vnímání popularizace vědy na úrovni zdejší univerzity?
Už se na to určitě akademici nekoukají tak, že popularizace vědy je zbytečná aktivita nebo že by to vnímali dokonce negativně. Na co ale narážíme obecně, je neochota zaměstnanců se v kontextu popularizace dále vzdělávat. Mám pocit, že se na komunikaci a popularizaci vědy pořád nedívá dostatečně vážně. Řada věcí se zlepšila, ale není to organicky zaryté v lidech na univerzitách, že když dělám tenhle výzkum, tak stejně, jako je důležitý výzkum samotný, tak je důležitá i komunikace o něm směrem k veřejnosti.
Máte v tomto ohledu nějaký cíl?
Pracujeme s tím, jak lidi přilákat a popularizace je bavila. Aby to nebrali jako povinnou součást práce, kterou musí dělat, ale bylo to něco, co dělat chtějí. Zpráva dovnitř univerzity, kterou se snažíme poslat je: Vy nám dodejte vstupy, my máme infrastrukturu, kterou potřebujete a pomůžeme vám informace upravit do přijatelné formy, protože se za ty roky cítíme jako odborníci na komunikaci vědy pro širokou veřejnost.
Daří se to?
Na fakultě často slýcháme, dobře my tady jako škola provozujeme Pevnost poznání, děláme s vámi ty akce, ale co z toho budeme mít, navýší to kvalitní zájemce o studium? Tak já na to odpovídám, že zájem o přírodní vědy se nerodí na středních školách, v patnácti nebo osmnácti už nikoho neovlivníme. Ta práce začíná v MŠ a ZŠ, což je pro lidi na univerzitě strašně dlouhý horizont, ale naštěstí i tahle perspektiva se pomalu daří měnit. Jeden náš dílčí úspěch je, že si univerzita uvědomila, jak je důležitá práce s regionálním školstvím.
Šíříte tuhle osvětu i mezi nastávajícími pedagogy?
Ano, my se snažíme budoucím učitelům na univerzitě ukázat, jak je propojování formálního a neformálního vzdělávání důležité. Chtěli bychom se také intenzivněji zapojit do výuky budoucích učitelů a poskytovat jim například kurzy nebo nabídnout předmět, který by víc propojoval oborovou didaktiku s neformálním vzděláváním. Aby už to měli ti noví učitelé zakódované.
Ty sám učíš, daří se ti zkušenosti z Pevnosti zapojovat do výuky?
Samozřejmě, já sám si přebírám spoustu aktivit, které tady vymyslíme a aplikuju je ve výuce. A ty děti to baví. Teď je hlavní problém v tom, že na spoustu věcí opravdu není moc času, což by nové vzdělávací plány měly změnit.
Aby aktivity navíc nebyly brány jako ztráta času?
Přesně tak. To je směr, který chceme učitelům předat. Jsou dva typy učitelů, kteří k nám s dětmi jezdí. Někteří zavolají a řeknou, já potřebuju přijet, protože ve škole opravují topení, zabavte nás. Takovou poptávku sice můžeme uspokojit, ale je to škoda. My se spíše snažíme představit právě propojování formálního a neformálního vzdělávání, na což je kladen důraz i v rámci probíhající kurikulární reformy a Strategie 2030+. Chceme do budoucna nabídnout takové programy, kdy se nejprve učitel připraví s dětmi ve škole, aby je uvedl do kontextu, potom přijedou do science centra, kde odpadne tím pádem úvodní zasazení do tématu a jdeme rovnou k věcem, které využívají naši infrastrukturu, a pak zase ve škole mají návaznou aktivitu k osvojení u nás získaných poznatků. Teď jsme takhle testovali například program na biodiverzitu.
Učíme akademiky komunikovat vědu
Je za poslední dobu na poli popularizace něco, z čeho máš radost?
Určitě nemůžu vynechat festival vědeckých filmů Academia Film Olomouc, se kterým se snažíme přicházet se společnými aktivitami. Například letos byl na festivalu film o astronomii a my jsme ho promítali v planetáriu a pak jsme k tomu udělali doprovodný program pro děti, kde si vyrobily vlastní odpalovací raketu. Ale osobně mám největší radost z našeho projektu Fort Science Academy, kde fungujeme jako most pro mezi univerzitou a veřejností a propojujeme tak tyhle dvě skupiny, které potřebují najít společnou řeč.
Co je to přesně za projekt?
Spustili jsme jej před třemi lety ve spojitosti s evropskými projekty. Jeho zaměření je popularizace vědy, ale nejenom směrem k veřejnosti. Hlavní a nové je na tom to, že se u nás snažíme studentům a expertům nabídnout možnost realizovat popularizační projekty z jejich oboru. Vlastně kdokoliv může přijít s nápadem a rada Fort Science Academy ho posoudí a případně umožní jeho realizaci. Výsledkem je spousta exponátů, výukových programů, lekcí pro tábory, výstavy, muzejní kufříky. Největší přidaná hodnota je, že učíme pomocí našich kapacit a zkušeností komunikovat vědce a studenty vědu tak, aby to bylo přístupné a zajímavé pro širokou veřejnost. V rámci projektu tak pro ně byly financovány workshopy jako komunikace vědy, storytelling ve vědě, vytváření propagačních materiálů, vědecká grafika.
Je nějaký příklad exponátu, který díky Fort Science Academy vznikl?
Například sopka – jedná se o exponát, jehož vznik iniciovala studentka geologie, která ho celý navrhla a my jsme jí ho umožnili zrealizovat. Dále model rostlinné a živočišné buňky nebo model cévy i s červenými krvinkami.
A Fort Science Academy bude ještě pokračovat?
Teď už sice končí projekt financovaný z unie, ale nám se tento koncept podařilo akreditovat jako volitelný předmět (Interaktivní seminář v Pevnosti poznání) a studenti z celé univerzity si jej mohou v rámci studia zapsat. Akorát teď bude kritické financovat například exponáty. Vzdělávací programy většinou nejsou moc drahé.
Jak je vlastně v současné době Pevnost poznání financovaná?
Třetina peněz je z projektů ať už národních nebo evropských, třetina z univerzity a třetina ze vstupného a komerčních aktivit, jako jsou pronájmy sálů nebo výjezdní workshopy a science show.
Máte nějaký prázdninový režim? Na co mohou návštěvníci přijet?
Na pokladně nabízíme celoročně komiks, který se jmenuje Strážci poznání. Jedná se o průvodce expozicemi se zvířátky, která mají nějaké super schopnosti. Průvodců máme několik variant, od těch pro nejmenší děti až pro mladé dospělé. Návštěvníci plní rébusy a úkoly a na konci dostanou odměnu. Na prázdniny pravidelně připravujeme letní misi Strážců poznání, letos s podtitulem Detektivní akademie a návštěvníci v jednotlivých expozicích například luští otisky prstů, zkoumají DNA, objevují vesmírnou knihovnu, ve virtuální realitě se stanou pyrotechnikem a v dílnách si vyrobí vlastní UV baterku. Po absolvování dostatečného množství těchto detektivních přístupů se mohou zařadit do slosování o hodnotné ceny.
Další rozhovory na Czechsight:
Vendula Lužná
Veronika Zvolská
Jakub Zamouřil
Vstup do diskuze