S rostoucími globálními teplotami části Antarktického poloostrova mění barvu. Může za „zelený sníh“ způsobený kvetoucími řasami, říká britská studie. Ačkoli je Antarktida často považována za rostlinami neosídlenou zemi, je domovem několika druhů řas, které rostou na kluzkém sněhu a vysávají oxid uhličitý ze vzduchu.

Vědci z University of Cambridge a British Antarctic Survey kombinovali satelitní snímky s terénním pozorováním, aby zjistili aktuální rozsah zelených řas na nejdrsnějším kontinentu světa. Na poloostrově identifikovali více než 1600 jednotlivých květů zelených řas, které společně zabírají plochu 1,9 km².

„I když je jejich počet v celosvětovém měřítku relativně nízký, v Antarktidě, kde máte tak malé množství rostlin, jsou tyto lokální ložiska biomasy velmi významná,“ řekl agentuře AFP Matt Davey z Cambridge's Department of Plant Sciences a doplnil: „Mnoho lidí si myslí, že Antarktida je jen sníh a tučňáci. Ve skutečnosti, když se rozhlédnete po celé šíři, je tu hodně rostlin.“

Britští vědci také zkoumali, jaký má biomasa zelených sněhových řas podél Antarktického poloostrova podíl na emisích CO2. Tým vypočítal, že řasy na poloostrově v současnosti absorbují oxidu uhličitého na takové úrovni, která odpovídá 875 000 průměrným dlouhým cestám autem. Zjistili také, že zhruba 60 % objevených květů řas kvetla do pěti kilometrů od kolonie tučňáků, protože exkrementy ptáků jsou vynikajícím hnojivem. Můžeme zde hovořit díky spojení řas a bakterií o vzniku nového ekosystému.

Polární oblasti se oteplují mnohem rychleji než jiné části planety. Autoři studie předpověděli, že nízko položené pobřežní oblasti Antarktidy by se brzy řas zbavily, protože zažívají období léta bez sněhu. Tato ztráta však bude pravděpodobně vyrovnána převahou růstu velkých řas v blízkosti kolonií ptáků nebo tuleňů a v důsledku pomalejšího tání sněhu ve vyšších nadmořských výškách. Řasy totiž ke svému růstu potřebují tekoucí vodu. Předpokládá se, že tento nárůst převáží biomasu ztracenou z malých ostrovů, což bude mít za následek zvýšení rozsahu sněhových řas a biomasy v rámci poloostrova.

„Antarktida se na malých a nízko položených ostrovech dále zahřívá, v létě již zde nebude žádná sněhová pokrývka. Naopak, na severu poloostrova jsme viděli opravdu velké květy a předpokládáme, že se s těmito většími květy budeme setkávat čím dál častěji," řekl Andrew Gray, hlavní autor studie a vědec z University of Cambridge a NERC Field Spectroscopy Facility, Edinburgh. Gray dále řekl agentuře AFP, že zelené sněhové květy ve vyšších oblastech „více než vykompenzují“ neblahý trend ztráty mořských řas.

Zatímco více řas znamená, že absorbují více CO2, tyto rostliny by mohly mít nepatrný, ale nepříznivý dopad na místní albedo - kolik slunečního tepla se odráží zpět od země a s tím spojené zahřívání. Stejně jako se černé auto za slunečného dne zahřeje mnohem více než bílé auto, tmavší části planety absorbují více slunečního světla a následně vyzařují více tepla než jiné části. V případě Antarktidy bílý sníh odráží až 80 % slunečního světla, a zelený sníh s řasy jen cca 45 %. Tým však řekl, že snížené albedo pravděpodobně nebude mít vliv na klima v žádném smysluplném měřítku.

Zdroj: Sciencealert.com

Foto: pixabay.com